E-Mail : info@fordfans.cz

 
 
 
 


 
 

Čidla


Dříve než se pustíme do povídání o čidlech, musíme odpovědět na několik důležitých otázek. Jaké typy čidel používáme a jak tato čidla fungují? Co je to čidlo? Obecně lze říci, že se jedná o zařízení, které zaznamenává určitou mechanickou veličinu a převádí ji na elektrický signál. Nepleťte si čidlo se spínačem. Dokonce i já sám někdy označuji datové vstupy za čidla, což je samozřejmě chyba. Některé vstupy mohou mít hodnotu ZAPNUTO nebo VYPNUTO, potom se jedná o spínače. Pokud tyto spínače zaznamenají předem určenou hodnotu, přejdou do stavu ZAPNUTO a dále nesignalizují změny aktuálního stavu veličiny; pouze pokud její hodnota klesne pod uvedenou mez, změní svůj stav na VYPNUTO.

Dost bylo mlácení prázdné slámy, jedeme dál. Další důležitou věcí je fakt, že řídící jednotka používá pro většinu čidel napětí 5V=. Ano, je to tak, především proto, že alternátory a baterie nejsou příliš spolehlivé zdroje napětí, alespoň co se týče citlivé elektroniky. Hodnota napětí v elektrickém systému automobilu se obvykle pohybuje v rozmezí od 10 do 14V. Uvnitř EEC se nachází korekční obvod, jenž snižuje vstupní napětí na konstantní hodnotu 5V, zvanou též standardní napětí. Do jednotlivých čidel vstupuje standardní napětí, je vlivem funkce čidla změněno a toto změněné napětí se vrací zpět do řídící jednotky.

Některá čidla potřebují zvláštní uzemnění aby se zbavila zbytků standardního napětí, které zbylo při tvorbě měrného signálu čidla. Řídící jednotka je vybavena právě takovým přídavným uzemněním, je označováno jako uzemnění zbytkového signálu. Pro úplné porozumění si uvedeme, jakým způsobem toto uzemnění funguje. EEC vyšle do čidla standardní signál 5V=, čidlo zpět do řídící jednotky odešle 1,87V jako stavový signál, zbytek původního napětí (tedy 3,13V) se ztratí v uzemnění zbytkového signálu.

Již jsme se zmínili o přesnosti čidel, teď přišel čas na pár řádek o všestrannosti a proměnlivosti celé soustavy čidel. Řídící jednotka obsahuje software, který předpokládá nadřazenost některých čidel nad jinými. Po instalaci nového čidla je třeba znovu připojit autobaterii, že ano? Předpokládáme tedy, že jste akumulátor před prací odpojili. To jste ale určitě udělali, nejen pro ochranu systému před elektrickým obloukem, ale i proto, že interní RAM paměť uchovává nepravidelné datové vstupy z čidel. (Jeden nepravidelně fungující senzor jste právě vyměnili, proto je vhodné, aby RAM přestala používat jím generovaná chybná data!) Ne všechna vyráběná čidla jsou zcela identická, v rámci produkce jedné výrobní linky bývá povolena 15% tolerovaná informační deformace, jinými slovy odchylka mezi jednotlivými kusy. Po opětovném připojení baterie RAM zaznamená výstupní data všech čidel a označí je jako BĚŽNÁ DATA. Přesné detaily jednotlivých čidel jsou v tomto stavu čitelné podobně jako novinový text na fotografii pořízené z letadla, tedy nečitelné.

Pro zjištění přesné hodnoty datového signálu musí řídící jednotka porovnat aktuální signál z čidla s daty získanými při jeho prvním oživení. Pokud později nastane situace, kdy čidlo začíná vlivem stáří a opotřebovanosti dodávat podezřele deformované údaje, EEC z paměti prvního oživení získá původní hodnoty a vzhledem k nim stanoví korekční faktor pro dané čidlo. Při řešení potíží se vstřikováním je tedy vhodné zkontrolovat číselné kódy před odpojením baterie (v tomto případě budou vymazány). Pamatujte si, že kódy zjištěné při další opravě budou vytvářeny pouze od té doby, kdy jste znovu připojili baterii.

Teď máte alespoň mlhavou představu o komunikaci mezi čidly a řídící jednotkou. Při poklepání na obrázek čidla nebo související nadpis budete odkázáni na další stránku, kde se dozvíte více o účelu a správném provozu vybraného čidla.


STATOR  
Toto čidlo dodává počítači údaje o otáčkách motoru. Je uloženo pod krytem rozdělovače a signál generuje pomocí ozubeného kotouče. Počet zubů na kotouči odpovídá počtu válců v motoru. Zub odpovídající prvnímu válci je menší. Pravděpodobně nejdůležitější čidlo. Pokud tohle nepracuje správně, celé auto je jen přerostlým těžítkem na papíry.

ZATÍŽENÍ MOTORU

Snímač polohy škrtící klapky (TPS)
 
Název tohoto čidla hovoří sám za sebe, senzor si všímá, jak moc jste sešlápli ten úzký pedál. V souvislosti se vstupem z TPS řídící jednotka dokáže rozeznat, jak agresivně chcete řídit, proto je počítač naprogramován tak, aby obohacení směsi úměrně odpovídalo vychýlení klapky. Jde tedy o princip podobný karburátoru. Nastavení softwaru může mít vliv i na úpravu zážehu. Význam tohoto zařízení je dále umocněn tím, že je prvním v sekvenci snímačů celého systému, na změny povelů reaguje velmi často jako první a umožňuje tím řídící jednotce odhadnout další chování řidiče a automobilu vůbec.

Snímač teploty chladicí směsi (ECT)
 
Slouží k zaznamenávání teploty motoru a významnou měrou ovlivňuje poměr vzduchu a paliva. Díky tomuto čidlu je směs při startu bohatší, což usnadňuje zahřátí motoru na provozní teplotu a konečně i hrátky s plným plynem. V některých situacích signál z tohoto „teploměru“ způsobuje ochuzení směsi, zkracuje dobu zahřívání motoru a tím umožňuje výraznou úsporu paliva.

Čidlo teploty nasávaného vzduchu (ACT)
 
Toto zařízení měří teplotu vzduchu nasávaného do motoru. Opět se jedná o čidlo, které v konečném důsledku upravuje složení směsi, protože čím nižší je teplota nasávaného vzduchu, tím je naopak vyšší jeho hustota. Hustý vzduch dovoluje spálit více paliva, což opět vede k přesnějšímu určení ideálního poměru směsi.

Lambda sonda (HEGO, EGO)
 
Tzv. „lambda“ je jedním z nejdůležitějších prvků soustavy čidel, jejím úkolem je měření obsahu kyslíku ve spalinách odváděných výfukovým kanálem od válce. Signál z lambda sondy (též kyslíková sonda) je zpětnou vazbou pro řídící jednotku, její signál určuje, zda poměr vzduchu a paliva je vyšší nebo nižší než 14,7:1. (Toto je ideální poměr, při něm dochází k úplnému a tedy nejhospodárnějšímu shoření paliva. Tuto hodnotu označujeme jako stechiometrickou.) Někdy se počítač snaží o tvorbu této směsi, jindy účelově signál z lambdy ignoruje. Podrobnější informace najdete v jiné části tohoto webu nebo v odborné literatuře.

Čidlo barometrického tlaku (BARO, BP)
 
Toto čidlo měří tlak okolního vzduchu a nepřímo dovoluje vozidlu provoz v různých tlakových podmínkách (například při cestě z nížinatého Holandska do horských průsmyků ve Švýcarsku). Klasické motory s karburátorem tuto vlastnost neměly. Podobně jako většina ostatních senzorů, BARO posílá do řídící jednotky informace, jejichž účelem je vytvoření ideální výbušné směsi. Existují též vstřikovací systémy reagující na změnu hustoty vzduchu v závislosti na rychlosti jízdy. Tyto systémy před startováním motoru kontrolují data z podtlakového regulátoru MAP.

Čidlo rychlosti jízdy vozidla (VSS)
 
Jak již název napovídá, toto čidlo sděluje motoru informace o momentální rychlosti jízdy. Na základě těchto informací jsou při jízdě na delší vzdálenosti aplikovány některé emisní funkce. Také ovlivňuje přísun paliva při zpomalování.

Čidlo detonačního spalování /klepání (KS)
 
Při detonacích tento senzor pošle signál správě pohonné jednotky. Následuje zpoždění zážehu.

Snímač polohy ventilu přisávání spalin (EVP)
 
Toto čidlo se nachází v blízkosti ventilu zpětného přisávání spalin (EGR) a všímá si jeho polohy. Je-li ventil otevřen, EEC snižuje přísun paliva do motoru a zpožďuje zážeh. Výsledkem je snížení spotřeby a škodlivin uvolňovaných do atmosféry.





Autor překladu : J.Kastner - j.kastner@centrum.cz